JAK SE VYROVNAT S NÍZKÝM SEBEVĚDOMÍM

Krásný den vám všem, mí drazí! Přísahám, že jsem měla snahu a chtěla jsem o víkendu nafotit outfit. Jenže cesta do pekel je lemována dobrými úmysly a moje milá kamarádka Markétka (to je ta, jak mi chtěla v dobré víře půjčit na focení outfitů svoje oblečení a zapomněla, že má o DESET čísel menší velikost než já 😀 ) lehla s chřipkou. Tak než zkusím přemluvit někoho jiného, aby mě cvaknul, napadlo mě, že vám napíšu článek, který mám v hlavě už hodně dlouho.

Ráda bych vám, i přes ty ne úplně relevantní fotky, chtěla předat pár tipů a osobních zkušeností, jak se vyrovnat s nízkým sebevědomím a pochybnostmi o sobě samých. Myslím, že já jsem se pro tenhle článek narodila! Nevěříte mi, že ne? Tak čtěte dál a pochopíte. A jestli se v článku najdete, doufám a moc si přeju, aby vám aspoň trošku pomohl.

Syndrom “nedostatečnosti” v téhle mediální době roste rychleji, než objem mých stehen. V době, kdy jsou všichni přilepení ke svým telefonům a Instagram se stal měřítkem úspěchu, se zdá obrázkový svět těch ostatních mnohem lepší, než ten náš. Mnohem růžovější, krásnější a plný luxusních kabelek a tenisek. Je nebezpečně snadné podlehnout iluzi, že sousedův trávník je pokaždé zelenější. Věřte mi, že VŠICHNI zveřejňují informace o té lepší verzi sebe samých a svých životů. Vím to, v tomhle jsem i já vinna v plném rozsahu. Nikdy vám neukážu, jak mám nafouklé břicho a beďarů plnou bradu, protože jsem zprasila tabulku studentské pečetě (dva dny za sebou 😉 ), zato vám moc ráda ukážu svůj nový vyňuňaný obývák.

Moje první rada tedy zní:
ROZPOZNEJTE ZDROJ SEBEPODCEŇOVÁNÍ
Tohle je pochopitelně ta nejtěžší část. Musíte si přiznat pravdu a to není nikdy nic příjemného. Jenže bez toho se nic nezmění – leda tak k horšímu. Najít “spouštěč”, roznětku, zkrátka ten moment, kdy vám začne být úzko a kdy se cítíte jako ta nejneschopnější bytost na světě, to je peklo, to vám řeknu. Někomu pomůže o tom mluvit (radím, dobře si promyslete, s kým o takových věcech mluvit!). Mě pomohl obyčejný sešit a tužka. Tak dlouho jsem psala, až se to objevilo černé na bílém. Byl to šok, jenže díky tomuhle momentu pravdy jsem se mohla odrazit ode dna a začít pracovat na “odstranění závady”. Pak můžete udělat všechno, co je ve vašich silách, abyste se té konkrétní spouštěcí situaci vyhnuli, aby se pocity méněcennosti vůbec neměly šanci se vydrat na povrch.

P.S.: Jestli se na vašem seznamu objeví jméno nějaké osoby, radím vám ze svého nejlepšího vědomí a svědomí, vezměte nohy na ramena a pryč!

Má další rada zní:
PŘESTAŇTE SE POROVNÁVAT S OSTATNÍMI!
Jak s oblibou říkám: Do ložnice nikomu nevidíte. Nevíte, co se za tou “dokonalou” fotkou schovává (ať už počet úprav ve photoshopu, insta filtrů nebo koupených lajků). A teď rozhodně nemluvím jen o světě sociálních médií. Když se porovnáváte s kolegyní v práci, většinou nemáte ani tušení, čím si třeba musela v životě projít a rozhodně ne všechno, co se třpytí, je zlato. Stejně, jako na Instagramu z vás počet lajků nedělá toho, kým jste, stejně tak v normálním životě neurčuje vaše kvality počet lidí, kteří vás obdivují.

Když se přestanete srovnávat s druhými a soustředíte se jen na všechny skvělé věci, které jste sami dokázali, na úspěchy, ale i výzvy, které před sebou máte, otevřete tím dveře něčemu vyjímečnému, o čem se vám ani nesnilo. Věřte mi, já jsem chodící důkaz. Ale že mi to trvalo!

A moje poslední rada je nad slunce jasná (teda určitě nám, zralejším a životem otřískanějším 😉 ):
NEMUSÍTE MÍT TISÍC KAMARÁDŮ NA FACEBOOKU, DŮLEŽITĚJŠÍ JE PÁR REÁLNÝCH PŘÁTEL!
Tenhle případ se mě naštěstí už netýká (jak říkám, to přijde s věkem), ale o generaci mladší lidé ještě pořád porovnávají úspěch a svou vlastní hodnotu počtem virtuálních “přátel” na sociálních kanálech. Jak trefně říká Yemi: “Mileniálové komunikují jen s těmi, kteří nejsou nikde poblíž.” Opečovávejte svá reálná přátelství, hýčkejte si lidi, kterým můžete zavolat třeba o půlnoci, když vás něco trápí. Ti se v životě opravdu počítají, ne počet “followers”.

Jestli se vás nic z výše uvedeného netýká, máte můj upřímný obdiv a gratulaci. Ale jestli jste se někde přece jen našli, věřte, že v tom nejste sami. A jestli máte nějaký svůj osvědčený trik, podělte se!

A pamatujte si: SEBEVĚDOMÍ JE NEJLEPŠÍ OUTFIT! Tak ať jsme odteď nejlíp oblečení široko daleko ;-).

Xo, Vaše