MOJE OSOBNÍ UNIFORMA

Krásný začátek nového týdne, moji milí! Ještě, než se pustíme do uniforem, musím vám opět poděkovat. Tentokrát nejen za to, že poslední článek přečetlo doteď přes 7000 (wow!!!) lidí, ale především proto, že jste se nebáli a nestyděli napsat mi své vlastní zkušenosti. A to měkké “i” je tam proto, že komentovali i muži! Já vím, že to zní jako klišé, ale myslím vážně každé písmenko, když říkám: Nikdy vám nebudu moct dostatečně poděkovat za to, jak inspirujete nejen mě, ale i ostatní čtenáře a čtenářky. Mám obrovské štěstí na tak skvělé “obecenstvo”, jakým jste. Úplně nepokrytě a pyšně říkám, že si o takových reakcích mohou ostatní blogerské kolegyně mohou nechat jen zdát ;-). Takže ještě jednou DĚKUJU VÁM VŠEM!

Kromě vašich komentářů tady jsem dostala ještě spoustu zpráv na instagramu. A hodně z nich bylo o tom, jak život na sociálních sítích dokáže klamat. Jak jste si mysleli, že můj vztah byl perfektní a jak jsem vypadala šťastně. Tohle je hodně důležité téma, takže se mu třeba někdy budu věnovat víc. Teď jen v rychlosti.

Kdo z vás se rozhodl žít svůj život více či méně on-line, tak ví, o čem to celé je. Nejsem zastáncem a nikdy nebudu, že je nutné prát všechno špinavé prádlo na veřejnosti. Tím rozhodně nemyslím, že si máte život přikrášlovat a svůj virtuální obraz si vymýšlet!!! Když to přirovnám k “normálnímu” životu, tak o hádce s manželem taky nevyprávíte na potkání lidem na autobusové zastávce, ale jen své blízké kamarádce u kafe. Mám to stejně. I přesto, že vás beru jako své hodně blízké přátele, tyhle věci se zkrátka nedají psát, ty se musí vyprávět. Takže příště na tom kafi, ju? 🙂

Takže i když spousta blogerek a blogerů vehementně hlásá “buďme reální”, “buďme skuteční” atd atd, tak fotka nebo instastories, kde je někdo bez make-upu, je tak malinká část všední reality, že to občas působí spíš směsně.

Notabene pořád si myslím, že smyslem všech blogů, je INSPIROVAT! Pomoct ostatním k tomu, aby chtěli jít dál, dokázat víc, nebo jen tak, potěšit oko. Nevím, jak 15 sekundové video, kde budu nenamalovaná, může někoho inspirovat. K čemu? Maximálně si můžete říct: “Ufff, tak to furt vypadám líp, než ona.” 😀

A teď už konečně k “uniformě”. Už jsem o tom psala několikrát. Ale proto, že se mě na to pořád znovu a znovu ptají kamarádky i klientky, tak si to zopakujeme :-). Už ani nevím, jestli jsem termín osobní uniforma vymyslela já, nebo jsem ho zase někomu ukradla. Každopádně ho používám pokaždé, když se snažím vysvětlil nutnost “základních stavebních kamenů” šatníku každé ženy (a vlastně i muže). Vždycky byste tam měli mít jeden typ outfitu, na který je POKAŽDÉ spolehnutí. Hlavně ve dnech, kdy buď nestíháte, nebo máte v hlavně úplně jiné věci, než co si zrovna dnes oblečete.

Já už několik let “omílám” jedno a to samé: kožené (nebo koženkové kalhoty), černé sako, boty na podpatku, ve kterých se dá chodit a chanelku. V zimě většinou přihodím tuhle chlupatou nádheru kolem krku (jojo, je to umělé). V létě jí vyměním za hedvábnou nádheru s leopardím vzorem. A v tomhle chodím na většinu blogerských akcí, na většinu natáčení v televizi, na všechna jednání s klienty (pamatujte, mám kreativní práci, takže kožeňáky jsou ok, jestli děláte v korporátu, ať vás to proboha ani nenapadne! :). Je to pro mě outfit, který přesně vyjadřuje mojí osobnost (v podstatě konzerva, ale vždycky musí mít něco extra, haha) a už ho mám tak zažitý, že ho vůbec nevnímám a můžu se plně soustředit na práci (nebo zábavu).

Ovšem je fajn, když kromě toho, že se ve své “uniformě” cítíte dobře, tak vám navíc ještě sluší ;-). To už jsem taky psala několikrát, že oblečení má 2 poslání:

1. Musíte se v něm dobře cítit = v kalhotech se nadechnout, aniž byste knoflíkem někomu vyrazili oko, v těsné sukni udělat aspoň krok, v botách se neklátit jak na chůdách, ale moct třeba i popoběhnout atd.

2. Musíte v něm vypadat dobře = prostě se v tom musíte cítit jako nejlepší možná varianta sebe samých.

K čemu vám bude, že v těch úchvatných šatech budete k sežrání, když se nich ani neposadíte? A naopak, k čemu je horská prošívaná bunda v centru Prahy, když v ní budete vypadat, jako že vám někdo ukradnul lyže?

V českých luzích a hájích končíme většinou u bodu číslo 1 (hlavně ta praktičnost). Jenže móda není o tom, že si vyberete první NEBO druhou možnost. Oblečení MUSÍ splňovat OBĚ kritéria. To je jako když by každá ženská, které záleží na tom, jak vypadá a působí na lidi, MUSELA být zákonitě blbá…. chytli jste vtípek? 😉

Ježiš to jsem se zase rozkecala! Tak snad jsem vás takhle při pondělku neuspala hned po ránu a že už si třeba přestanete pořád vyčítat, že “furt nosíte jedno a to samý, protože je to tak pohodlný”. Protože jestli vám to navíc i sluší, tak na tom není vůbec nic špatného!

Přeju vám nádherný celý týden, spoustu síly a úsměvů. S tím (a osobní uniformou) zvládnete totiž cokoli!
Xo, Vaše
podpis_ja-1
Sako v prodloužené délce – ZARA

Koženkové kalhoty – H&M

Krajkový top – MANGO

Boty – ZARA (old)

Kabelka – CHANEL

Umělá kožešina – NELLY.COM (old)
P.S.: Tenhle outfit jsem měla na blogerské akci, kde se představovaly nové druhy kávových kapslí Nespresso a při té příležitosti taky 2 drinky, do kterých byste vůbec neřekli, že mají něco společného s kafem. Ochutnávala jsem tak zběsile, že takhle jsem se ještě “nepřepila”. Proto ta poslední fotka – grapefruitovo-tymiánový kávový koktejl by Nespresso :-). A jestli je někdo z vás zvídavý a chcete to zkusit doma, TADY je recept!