OSOBNÍ ROZVOJ

Jak přežít těžké období

Krásný den vám všem! Vzhledem k outfitovým fotkám bych měla asi pohovořit o stylingu. Takže to vezmeme fofrem a pak se půjdeme věnovat něčemu mnohem důležitějšímu…

Moje nejoblíbenější kombinace na světě je černobílá, protože s tou to nikdy nepokazíte a pokaždé budete vypadat, že víte, co děláte. Můžete navíc přidávat jakoukoli “vopičárnu”, jako v mém případě kozačky s hadím potiskem. A jak už víte, když máte nahoře něco upnutého, dole byste měli mít něco plandavého, kvůli optickému “vyvážení”.

Tak to bychom měli a teď k vážné práci :-).

Řeknu vám, že se kolem mě poslední dobou vyrojilo tolik rozchodů, rozvodů, problémů v práci a dalších traumatizujících momentů, že nestíhám radit :-). Popravdě, netuším, proč se na mě přátelé v tíživých životních situacích obrací o radu, když jedinou mou “kvalifikací” je můj věk a skutečnost, že už jsem si taky prošla pár ne úplně záviděníhodných situací.

Proto jsem se rozhodla, že je ten správný čas popsat vám, jak se s takovými situacemi vyrovnávám já. Doufám, že vám pomůžou, nebo inspirují k něčemu podobnému, rozhodně věřím, že vám nemohou ublížit.

Ať už procházíte těžkou životní zkouškou v partnerství, manželství, práci nebo v rodině, všechny tyhle situace mají stejného jmenovatele. Dokážou nás paralyzovat do té míry, že nevíme, čí jsme. Dobře známý svět se nám hroutí před očima a my jen nečinně přihlížíme … a brečíme.

Dala jsem dohromady pár bodů, kterými člověk v takových momentech prochází a jak se s nimi vyrovnat. A věřte mi, že vím, o čem mluvím!

1.PRVOTNÍ ŠOK

Ten asi probíhá u nás žen přibližně stejně – hodně slz. Vůbec vám nebudu zakazovat brečet, naopak. Vezměte si svůj čas a bulte, dokud budete mít ještě co. Jakmile ale situaci jednou obrečíte, už nemá smysl jí oplakávat další rok. Brečet pořád dokola kvůli jedné věci, pozbývá smyslu. A vy toho máte ještě tolik před sebou, co musíte udělat a zvládnout, že oslabovat organismus dalšími záchvaty breku je to poslední, co byste potřebovali.

2. LÍTOST

A věta: Proč se tohle muselo stát zrovna mně? Co jsem komu udělala? Jak už jsem vám několikrát říkala, lítost je nejzbytečnější cit. Jděte na to logicky a uvědomte si, že hledat viníka je zbytečné, a zkoumat důvody po té, co katastrofa nastane, už taky. Prostě se to stalo a věci se někdy dějí bez toho, abychom je mohli nějak výrazně ovlivnit.

3. STRACH

Obava z budoucnosti po rozchodu, rozvodu nebo při vážné nemoci někoho blízkého, je ochromující. Ale jak se říká malým dětem – bojíš se jen toho, co neznáš. Proto se podívejte velký kus dopředu a začněte si zjišťovat všechny informace. Jaké právní kroky musíte podniknout nebo třeba jak bude probíhat léčba. Čím víc toho zjistíte, tím méně vás strach paralyzuje.

4. ZLOST

I tímhle stadiem pravděpodobně projdete. Zlost na všechny kolem vás, na něj: jak vám to mohl udělat, na sebe samé, jak jsme to mohli dopustit. Pro některé je zlost důsledek myšlenky, že jsme zklamali (sebe, nebo většinou naše nejbližší). Zacházejte s touhle emocí stejně, jako s lítostí. Když se necháte příliš strhnout, rozleze se ve vás jako nemoc a neplodí NIKDY nic dobrého.

Pamatujte na zákon přitažlivosti: To, co cítíte, k sobě přitahujete. A vy se potřebujete oklepat a čelit následkům jakékoli vážné situace, kterou procházíte. Ne se zacyklit v nadávání a obviňování celého světa.

5. ZAMILUJTE SE DO SEBE

Já vím, že to zní praštěně. Ale speciálně v rozvodových nebo rozchodových situacích tohle platí dvojnásobně! Většina žen si totiž myslí, že “mít se ráda” znamená přestat si nadávat za to, že jsme zase nezhubly.

Ale to je jen malá část. Mít se opravdu ráda znamená, být se sebou tak v pohodě, že nepotřebujete žádnou berličku. Že dokážete stát na vlastních nohou (doslova, viz obrázek  ). A to, jestli vedle sebe máte milujícího partnera nebo úžasnou rodinu/přátele, to je jen fantastický bonus. Ale vaši identitu jen doplňují, netvoří.

6. NEPŘESTÁVEJTE FUNGOVAT

Já tomu říkám “udržovat kázeň”. To znamená, že si vytvoříte takový každodenní “šokový manuál”. Ve chvíli, kdy je traumatizující doba čerstvá, budete ho potřebovat, jako sůl. Paralyzovaný člověk má totiž tendence přestat “žít”. Tím samozřejmě nemyslím, to nejhorší, ačkoli i na to určitě někdo z nás měl někdy myšlenky.

Proto je důležité, abyste nepřestali fungovat. I když pojedete na “stand by” režim, jako robot. Ráno si umýt vlasy, namalovat se, hezky se obléknout… I když tohle všechno vám v danou chvíli přijde jako nejzbytečnější činnost na světě. Prostě MUSÍTE! Dost na tom, že se cítíte příšerně uvnitř. Když se k tomu budete ještě cítit fujtajblově zvenku, jak tuhle těžkou životní zkoušku můžete vyhrát?

Třeba jste přišli ze dne na den o zaměstnání a životní jistoty. Jak získáte nové (a určitě lepší!), když probulíte měsíce schoulená na gauči v jetých teplákách?! Nebo vás opustil manžel? Jak dokážete okouzlit nového (a určitě lepšího!) muže, když už týdny chodíte s mastnými vlasy a neoholeným podpažím…

Doufám, že jsem vás teď neuvrtala do nějaké deprese, ale život není pokaždé procházka růžovou zahradou a i na ty těžké chvíle je fajn být připravený, nebo vědět, kam sáhnout pro radu.

Byla bych moc šťastná, kdyby vám aspoň některé věty z článku utkvěly v paměti a pomohly vám se vypořádat s jakoukoli tíživou situací, kterou třeba právě teď procházíte.

Přeju nám všem, ať to zvládneme se ctí! Mějte nádherný týden a samozřejmě budu moc ráda, když se podělíte o své konkrétní tipy, které pomohly vám a třeba zrovna mohou pomoct někomu dalšímu, který také čte můj blog ;-).

Xo vaše