PRACOVITOST vs. PRODUKTIVITA

Krásný den, moji milí! Jak asi víte z posledního příspěvku, mám teď v hlavě blogovací bramboračku. Protože jsem vždycky jednala srdcem a intuitivně (někdy to znamenalo průšvih jako barák), přemílám si všechno na každém svém kroku. A všechno si pěkně sepisuju, protože ve svém věku (a své neorganizovanosti) neudržím ani myšlenku, ani…. 🙂

Seznam vypadá nějak takhle:
1. Proč jsem začala blogovat, co jsem chtěla čtenářům předat?

Životní nadhled, ukázat, že jde jít i jinými cestami, humor, pracovní zkušenosti… Nic z toho nezmizelo, takže mám z půlky vyhráno 😉 .
2. Co mě na blogování nejvíc baví?

Bohužel to, co vás možná baví ze všeho nejmíň – psaní článků, které NEJSOU o módě. Protože o ní denně čtu, pořád se přece musím vzdělávat, přednáším o ní na kurzech a workshopech ve Škole stylu, hodnotím jí, učím jí na firemních workshopech a ještě jí občas nakupuju, mám jí někdy opravdu dost.
3. Co mi sežere nejvíc času?

Jednoznačně Instagram, který v tuhle chvíli redukuju na minimum. Což znamená, že jsem vymazala veškeré české účty a u zahraničních si nechám jen ty svoje “největší oblíbence”, kteří mě skutečně k něčemu inspirují a ne, že je jen šmíruju, ve které restauraci teď jedí. Možná to bude mít špatný vliv na “všeobecný rozhled” o české blogerské scéně, ale rozhodně to bude mít výborný vliv na moje psyché 🙂 .
4. Můžu cokoli z blogovacího procesu delegovat na ostatní?

Jediné, co můžu, je najít profesionálního fotografa, se kterým budu mít naplánované “photo sessions” na jeden den a nafotíme několik outfitů do foroty. Sotva ze mě bude profesionální blogerka, která svěří psaní svých textů někomu jinému, byť třeba i lepšímu. Na tohle mi nesmí nikdo sáhnout 😀

Při té soukromé “hloubkové kontrole” jsem taky zjistila jednu závažnou věc: Že jsem jen zahlcená, ale ve spoustě případů úplně zbytečně. Zkrátka, že pracovitost nemá s produktivitou nic moc společného. Já vím, halelujá, to jsem objevila Ameriku, že?

A protože tenhle týden bude opravdu jeden z nejnáročnějších za celý rok, rozhodla jsem se, že to budu muset vzít za správný konec a vyzkoušet produktivní plánování. Jedna z technik se jmenuje POMODORO a přivedla mě na ní právě ta zahraniční inspirativní blogerka @rachelzeilic.
Tuhle rajčatovou metodu vymyslel na konci 80. let jeden Ital a nazval jí podle té kuchyňské časomíry ve tvaru rajčete. A teď schválně, jestli jste takoví pamětníci a měli jste tuhle věcičku doma 🙂 .
Systém je takový, že si nejprve určíte úkol, na kterém budete pracovat. JEDEN! Nastavíte časomíru a věnujete se mu intenzivně přesně 25 minut. Pak je povinná pětiminutová přestávka a pak opět další blok 25 minut. Ty pracovní bloky uděláte 4 a pak si odfrknete na 15-30 minut. A potom znovu a znovu, dokud není úkol dokončen. Prý je to geniální na udržení pozornosti, netříštění myšlenek, prokrastinaci… Zkrátka nestane se vám, že vezmete do ruky telefon, abyste se podívali, kolik je a najednou po dvou hodinách zjistíte, že pořád ještě rolujete instastories.
Těch 5 minut na odfrknutí je důležitých, abyste si došli na záchod, nebo udělat čaj, zkrátka ulevili mozkovým závitům. “Velká přestávka” po čtyřech pracovních blocích je na jídlo, na cigárko, nebo na ten Instagram 😉 .

Zní to jako úplná triviálnost, ale jestli to pomohlo Rachel, tak to určitě pomůže i mě a je to! 🙂 A co vy, máte nějakou zaručenou metodu, která pomáhá být opravdu výkonná, místo jen strhaná? Jestli ano, sem s ní! Prosím!
Zatím se mějte krásně a já si jdu naštelovat první rajčatovou pětadvacetiminutovku.
Xo, Vaše
podpisA_black
Šaty – RESERVED

Bunda – H&M

Boty – BAŤA (nejlepší boty, co jsem na léto měla! Seženete je TADY)

Kabelka – GUCCI

Červený náramek – nadace NEJEN SRDCEM

(až budete chtít udělat dobrý skutek, tak si ho můžete koupit TADY)
P.S.: Fotky vznikly během filmového festivalu v Karlových Varech, kde jsem díky svému milovanému partnerovi Nespresso uspořádala své první oficiální “meet & greet” setkání. Jestli tohle čtete vy, se kterými jsme se potkala, že to byl krásný den? Měla bych zase něco podobného vymyslet. Co říkáte?