PROČ JSEM SE ROZHODLA NEMÍT DĚTI

Krásný den, moji milí. Ačkoli tento článek by měl opět začínat spíš “moje milé”. O tomhle tématu už jsem chtěla psát dávno. Respektive, VY jste chtěli, abych o tom napsala. A vzhledem k baby pink barvě outfitu a cukrové vatě mi to přišlo jako dostatečně bizarní spojení pro článek o tom, proč jsem DB = dobrovolně bezdětná (ano, tohle je prý oficiální sociologický termín 🙂 ).

Nebudu vám tady vysvětlovat každý jednotlivý důvod (je jich moc), ani ze sebe dělat hrdinku/popřípadě chudinku. Tenhle článek píšu proto, že tlak okolního světa je tak obrovský, že některým z vás by mohl ukázat cestu, otevřít oči nebo je utvrdit v tom, že vaše vnitřní pocity nejsou nic zvrhlého. A taky proto, že jsem od vás už dostala tolik vzkazů plných nejistoty a otázek, že jsem přesvědčená, že mluvit o takových věcech nahlas je jen dobře!

1. VÁŠ ŽIVOT JE JEN VÁŠ
Jak jsem už řekla, tlak okolního světa je v poslední době enormní. Kolikrát už jste slyšely otázky typu: “Kdy se budete brát?”, “Kdy založíte rodinu?”, “Víš, že nikdo nemládne, už máš nejvyšší čas…”. Ve dvaceti vám to přijde úsměvné, ve třiceti vám to začne lézt na nervy a ve čtyřiceti už si připadáte jako v blázinci (jen netušíte, kdo je zřízenec a kdo diagnostikovaný). Když budete chvíli rolovat svým facebookovým nebo instagramovým profilem, každý druhý post ohlašuje zásnuby, svatbu nebo těhotenství, odhaluje pohlaví nenarozeného dítěte… Jasně, jsou to vaši přátelé, takže se radujete s nimi. Ale proto, že to je JEJICH CESTA, kterou si ONI vybrali. VY si můžete vybrat cestu úplně JINOU. Tohle není soutěž, není tady vítězů, není rozhřešení, která cesta je dobrá a která špatná. Prostě každá je jiná.

A díkybohu žijeme v 21. století a máme právo volby v tom, jak naložíme se svým životem a svým tělem. Máme právo rozhodnout se, co pro nás znamená štěstí a životní naplnění. Jestli je to pro někoho dítě, super. Jestli je to pro někoho JENOM dítě, tak to je hodně smutné. Ale o tom někdy jindy, to bychom odbíhaly od tématu.

2. JAK TO ŘÍCT NAHLAS?
Povím vám na rovinu, pro mě tohle rozhodnutí a všechno co s ním souviselo, bylo extrémně snadné díky mým úžasným rodičům. Nikdy mě k ničemu nenutili, vždycky mě nechali se rozhodnout ve všem svobodně. Když jsem se jich nedávno ptali, jestli jim to není líto, že si nemůžou hrát s vnoučetem, můj zlatý tatínek prohlásil rezolutně: “NE! Já chci svatej klid.” 🙂 Maminka prohlásila něco v tom smyslu, že má jen jedny nervy 😀 . A oba svorně dodali, že i tohle je jen moje rozhodnutí, za které si ponesu následky (ať v dobrém nebo špatném) jen já sama a oni nemají nejmenší právo mi do toho mluvit.

A opět se vracím k tomu nejdůležitějšímu – NIKDO (ani vaši milovaní rodiče) nemá právo vás nutit do něčeho, co samy ještě necítíte nebo vůbec nechcete. Buď k tomu dozraje čas a když ne, je to závažné rozhodnutí, které jste učinily jen vy samy, ze své svobodné vůle. Možná riskujete to, že vám to v budoucnu bude líto a už nebude cesty zpět. Ale možná se vám díky tomu otevřou v životě možnosti, o kterých by se vám jako matce ani nesnilo.

Jestli tedy vaši rodiče, příbuzní nebo blízcí nejsou zrovna hlavičky otevřené, pořád si/jim opakujte, že tohle je jen vaše rozhodnutí. Jde o další lidskou bytost, ne o nákup nového auta! Samozřejmě máte vůči svým rodičům morální povinnost jim vrátit veškerou lásku a starostlivost, kterou dali oni vám. Ale rozhodně nemáte žádnou povinnost povít jim vnouče 😉 .

3. A PROČ JSEM TEDA “DB”?
Jak jsem psala na začátku – otázky typu “Kdy už budeš mít dítě?” dokážou strašně lézt na nervy. I mě – a to jsem se pro bezdětnost opravdu dobrovolně rozhodla. Neumím si představit, jak stresující a vyčerpávající to musí být pro ty z vás, které neměly to štěstí a jejich bezdětnost není dobrovolná!!! Ať už patříte do první nebo druhé kategorie, radím vám, řekněte pravdu. Rychle, bez nějakých kudrlinek a jděte od toho. Ty soucitné pohledy ostatních zachvíli přejdou a aspoň už to s nimi nebudete muset znovu řešit.

Já odpovídám tak, že jsem děti nikdy nechtěla. Tečka. Většinou se tedy dočkám odpovědi “Aaaaa, ty ses rozhodla obětovat dítě kvůli kariéře.” To mě pokaždé rozesměje. Na kariéru kašlu a žádnou oběť jsem neučinila. Jen jsem prostě chtěla žít život podle sebe. A ruku na srdce, to minimálně prvních 15 let s dítětem opravdu nejde. Pro někoho to znamená, že mi nalepí nálepku “povrchní a sebestředná”. A zase se dostáváme na začátek článku – není “správná/špatná” cesta, je jen VAŠE cesta. A nejdůležitější je, abyste byli dobrým a šťastným člověkem. Jestli s dětma nebo bez, na tom už zas tolik nesejde ;-).

Chápu, že tohle je hodně intimní téma, ale když k němu budete chtít cokoli napsat ať už pro mě nebo pro ostatní čtenářky, budu moc ráda. Mějte nádherný den a brzy zase “na počtenou”.
Xo, Vaše
podpis_ja-1
Lněný oblek – ZARA

Tričko s nápisem – LINDEX

Kabelka a boty – GUCCI
P.S.: A ještě z módního soudku, když už jsem ta módní blogerka 🙂 Tyhle fotky jsou z akce mojí zlaté Janičky (@lovefashionjanina), která má obchůdek specializovaný na šaty! A dala mi pro vás 10 % SLEVU!!! Buď přímo v obchodě JANE BOND SPECIAL (Francouzská 7, Praha 2, na rohu) nebo i při nákupu přes jejich FB. Stačí říct nebo napsat kód SKOLASTYLU10. Platí do 30. června 2018, tak to neprošvihněte, když už nastala ta svatební sezóna