Podcast 9: Největší chyby (nejen) v blogování

Sestavila jsem pro vás seznam těch největších chyb, kterých se blogerky a blogeři dopouštějí. A rozhodně nechci vypadat jako všeználek a stavět se do role, že všechno znám všechno vím! Většinou těch chyb jsem vina v plném rozsahu i já! Jen za ty skoro dva roky blogování a 45 let životních zkušeností všeobecně mi tak nějak dává “právo” o všech mínusech mluvit.

První a podle mého názoru největší chybou je “špatný původní záměr, proč se do blogování vůbec pouštět”.

Už teď to bude znít jako totální klišé, ale nic není důležitějšího, než prvotní důvod. U jakéhokoli typu podnikání. Jestli chcete blogovat (nebo jinak podnikat) jen se záměrem rychle zbohatnout, dostávat zadarmo produkty nebo výlety nebo jiné benefity, určitě to půjde. Ale váš byznys se vám zhroutí velmi rychle. Nehledejte za vším, co chcete dělat, prachy. To je ta nejrychlejší cesta do pekel. 

Dělejte to proto, že jste tak nadšení, máte pro to takovou vášeň, nemůžete bez toho být, pořád myslíte na to, jak přesně něco popsat do článku, skicujete si fotky, které byste chtěli zrealizovat, zkrátka opravdu toužíte lidem něco předat, inspirovat je, pomoct jim! 

Další velké ne-ne, o kterém chci mluvit je uniformita. Jak říkala Jiřina Jirásková ve Světácích: Mě ubíjí ta jejich uniformovanost…

Jak jsem opět slyšela v jednom ze zmiňovaných podcastů: Všichni pijeme z jedné studánky. Všechny fotky jsou překrásné, všichni nosíme stejné věci, všichni jíme stejný avokádový chleba, všichni používáme stejné presety… Kam zmizela originalita, jedinečnost každého z nás?

Jen si nemyslete, speciálně v tomhle bodě jsem já sama vina v celém rozsahu obžaloby. Pořád si to omlouvám tím, že blogování není můj full time job, že na něj mám mnohem méně času, než ostatní, proto si můžu morálně dovolit dělat věci tak, jak fungují a nemusím vymýšlet žádné inovace. Jenže jak říkám – je to jen chabá výmluva. 

Opět jako v jakémkoli jiném byznyse, obrovským krokem je, najít svoje, jak se říká “niche”. Svou vyjímečnost, která vyplní mezeru na trhu. 

Jasně, můžete jít cestou vyšpulených rtů plných kyseliny, nafouknutým dekoltem a zadkem v tangách. Jasně, že vám to nasbírá desetitisíce sledujících na instagramu a vyděláte tím určitě pěkný ranec. Ale jak dlouho vám vydrží vaše komunita, která je buď tak plytká, jako ten nafouknutý dekolt, nebo tak chytrá, že velmi záhy zjistí, že dekolt k modernímu životu prostě nestačí?

Najděte svou výjimečnost! Jestli si s tím nevíte rady, ideální je, zeptat se svých rodičů a blízkých přátel. Ať popíšou, jací jste. Jak vás vidí oni. A hned budete přesně vědět, v čem jste jiní, než ostatní. A na tom postavte celý svůj blogerský projekt.

Třetím nešvarem českého blogování je soutěživost, která převálcovala snahu spolupracovat. 

V současnosti je ve světě obrovským trendem zejména v oblasti podnikání žen, naplňovat heslo “cooperation over competition”. A opět podotýkám, že tohle se týká všeobecně byznysu, nejen blogování.

Jsem přesvědčená o tom, že když se ženy spojí, jejich síla je nezastavitelná. A my jsme se tu v tom našem rybníčku nějak zacyklily v tom, že si budeme všechny zkušenosti a poznatky a novinky držet pěkně pod pokličkou v bláhové naději, že nás to posune na vrchol. Jenže na vrcholu není místo jen pro jednoho. Tam je tooooolik místa! A když si tohle uvědomíte, život je najednou daleko snažší.

Je totiž mnohem jednodušší růst společně! Mít možnost se poradit, zeptat se a dostat odpověď. Podělit se o zkušenosti. Protože když se podělíte vy, ostatní se dříve či později podělí taky. Buďte vy ti velkorysí a začněte s heslem spolupracovat místo soutěžit jako první. 

A posledním velkým špatným (slovy věštkyně Jolandy) u českého blogování je nedostatek autentičnosti.

Tím se opět tak trochu vracím k bodu dvě, kdy všichni pijeme z jedné studánky, nebo to aspoň předstíráme. Protože je jednodušší jít cestou, kterou už před náma někdo vyšlapal, než se ponořit do toho křoví a vyzkoušet, jestli by to nešlo náhodou jinudy. 

Co já osobně, jako follower a čtenář absolutně nemůžu vystát je totální rozpor mezi self prezentací dotyčné blogerky a jejím reálným já. A teď vůbec nemluvím o filtrech, úpravách ve photoshopu – tím jsem taky vina a jak! Mluvím o naprosto rozdílném typu osobnosti.

Myslím tím svůj šok z toho, že se někdo prezentuje jako sebejistá sexice a v reálu je to zamindrákovaná žena plná závisti. Nebo když podle mediálního obrazu máte pocit, že ta vaše oblíbená blogerka je synonymem luxusu a drahých doplňků a v reálu zjistíte, že se u ní štítíte jít na záchod. A takhle bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. 

Jak už jsem řekla – ani já nejsem svatá! Ale věřte mi, že se tak strašně snažím ukazovat vám svůj obraz tak, aby byl co nejreálnější! Jasně, že vám nebudu natáčet videa, jak brečím v koupelně, protože tátovi se zase přitížilo a já jsem ve svém boji úplně sama a úplně bezmocná. Ale zároveň si před váma nebudu hrát na hrdinku, jak to všechno s přehledem zvládám, protože to není pravda. 

Když se jednou rozhodnete žít svůj život veřejně, musíte se smířit s tím, že správné je ukázat celé spektrum vaší osobnosti. Nelhat! Nepředstírat! Protože dřív nebo později se všechno provalí.

Navíc je tohle přikrášlování nebezpečné ještě v jednom, čistě podnikatelském, pohledu. Když se rozhodnete pro nějaký byznys projekt, který chcete zrealizovat a budete na něm dřít jako šílenci od rána do noci a nenecháte lidi nahlédnout pod pokličku, jak to celé vznikalo, s jakými problémy jste se museli vyrovnávat a kolik to stálo úsilí a slz, ale rozhodnete se jim ukázat jenom ten úspěšný výsledek, riskujete, že vás nebudou brát vážně. Že prostě prohlásí, že jste prostě jen měla štěstí.

Kdežto když je celým procesem provedete od začátku do konce, budou si vážit nejen vaší osobnosti, ale zvýšíte tím šance, že budou milovat i váš produkt. Právě proto, že mohli být “u toho”, když vznikal.

To platí v blogování i v podnikání všeobecně.

Doufám, že jsem všem začínajícím blogerkám i soukromým podnikatelkám aspoň trochu otevřela oči a pomohla k tomu, abyste uspěly v jakémkoli projektu, který se rozhodnete zrealizovat. 

S láskou

vaše

KOMENTÁŘE +

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

chci vědět, co mám dneska vědět ;-)

Tomu neuvěříte!

Nejsem žádná Jolanda, ale na každý den v měsíci pro vás mám jednu větu, která sedne jako p*** na hrnec. 

NEJLEPŠÍ SLEVOVÉ KÓDY

tohle nosím

TOHLE UŽÍVÁM

TÍMHLE FOTÍM

01

02

03

Co patří do základů šatníku, kde to přesně sehnat (a nepřijít při tom na buben).

*Ano, chci zůstat na mailing listu a mít všechno z první ruky.

Základy šatníku pro všechny boss babes

Artboard 3

TOHLE NUTNĚ POTŘEBUJU

na stránkách mé Školy stylu. Jsem Alenka Šafratová a jen s maturitou a nekonečnou energií jsem pracovala jako stylistka na volné noze, módní redaktorka v Ženě
a život a ředitelka módy v Elle. Teď, s dvacetiletou praxí, učím ženy, jak najít svůj styl v oblékání i v životě. 

O MNĚ

BLOG

PODCAST

KONTAKT

PRONÁJEM

ODEBÍRAT EMAILY

SPOLUPRÁCE

KURZY

jste tady správně!

MOJE MILÉ,

@skolastylu

ZÁKONNÁ UJEDNÁNÍ

|

práva vyhrazena

|

© škola stylu 2020