Podcast 28: Co bude dál (bonusová epizoda)



Krásný den, moji milí!

Ani netušíte, jak jsem ráda, že se zase slyšíme! Teda, že vy mě slyšíte. Že i po té dlouhé nezbytné pauze jste na moje podcasty nezanevřeli a soudě podle vašich dotazů a zpráv, kterými jste mě zásobovali poslední dva měsíce, jste se na nové díly hodně těšili.


CO SE DĚLO BĚHEM MÉ PODCASTERSKÉ PAUZY

Celý závěr loňského roku jsem se pečlivě připravovala na celou reorganizaci svojí firmy a na zavedení úplně nového systému práce. Jasně, že vám o tom natočím podcast. Co všechno jsem se rozhodla změnit, jednotlivé konkrétní kroky jak to celé probíhalo nebo ještě probíhá a i to, jak jsem do svého plánovacího kalendáře začala psát věci ne proto, že “je potřeba to udělat”. Ale poprvé v životě moje hlavní motto zní: plánovat strategicky.

Což v praxi znamená, že než si to sedne a zaběhne se to v novém rytmu, vyžaduje to mnohem víc práce a soustředění a mnohem větší nasazení na začátku procesu. Ale z dlouhodobého hlediska mi to tak strašně ulehčí život, že mi ty přesčasy už druhý měsíc vlastně vůbec nevadí. Protože všechno, co teď dělám a kam napínám svoje síly, vidím z dlouhodobé perspektivy.

CO SE SKRÝVÁ ZA VÝROBOU JEDINÉ EPIZODY PODCASTU

Začala jsem ho proto, že to bylo něco nového. Nový způsob komunikace s vámi. Nová cesta, jak vám předat zkušenosti, jak vám předat něco, co pro vás bude mít hodnotu. Strašně mě to bavilo. Než jsem zjistila, že příprava jednoho dílu mi zabere v průměru 7 hodin čistého času.

Není to jen o tom, že si musím napsat poznámky. Ale u vážnějších nebo odbornějších témat musím nejdřív strávit několik hodin průzkumem a hledáním zdrojů a odborných studií. Když mám všechny poznámky po kupě, natočení samotného podcatu mi zabere přesně tolik času, kolik ve finále slyšíte vy. Není to proto, že bych byla tak dobrý řečník. Ale proto, že jsem jednak připravená a jednak jsem se pořád ještě nenaučila stříhat zvukovou stopu. Proto to jedu na první dobrou 🙂 Prostě to musí klapnout na poprvé. Protože při každém pokusu o nastříhnutí záznamu, když se třeba přeřeknu, to skončilo tím, že jsem si to všechno vymazala. Takže abych z toho nezešílela, mám to všechno perfektně připravené, abych celou epizodu dokázala namluvit na jeden zátah bez nutnosti dalších úprav.

Jenže tím celý proces nekončí, ani náhodou. Po tom, co celý díl namluvím a vyexportuju, musím ho nahrát na dvě různé platformy, ze kterých se pak podcast distribuuje do programů, ve kterých ho posloucháte vy. A na každé platformě musím vymyslet poutavý text ke každé epizodě, nastavit klíčová slova pro SEO, udělat upoutávku, připojit hashtagy, vyrobit grafický vizuál, který se nahrává spolu s každým dílem.

Stejný grafický vizuál pak použiju do článku na blogu, ve kterém z celého podcastu přepíšu ty nejdůležitější části z daného dílu. A i v článku opět musím nastavit klíčová slova pro SEO vyhledávání, která se trochu liší od těch u podcastu.

A pořád ještě není konec 🙂 Pak z nahrávky vyberu nějakou zajímavou část, vezmu fotku sebe nebo nějakou ilustrační fotku a v aplikaci Wavve nahraju fotku a k ní výsek z podcastu a vznikne z toho statická fotka, na které běhá graficky znázorněný poslech zvuku a je slyšet ta vybraná část podcastu. Takové upoutávky dělám 2 až 3 různé a používám je na instagramu, na facebooku a na Pinterestu jako anonci na nový díl.

CO JSEM SE ROZHODLA ZMĚNIT

Takže to, co bylo původně myšleno jako úžasný nový projekt, byla najednou koule u nohy. To, co mělo být jako služba pro vás, kterou dělám s láskou a nadšením, byl jen další úkol na mém nikdy nekončícím seznamu věcí, které musím udělat.

Tohle všechno skončilo ve chvíli, kdy jsem začala studovat svůj první online kurz. Otevřel se přede mnou úplně nový svět. Nejen, že jsem zjistila, jakou sílu má sebevzdělávání. Ale přišla jsem na to, že online kurzy jsou pro mě naprostý fenomén. Že je chci dělat pro ostatní, že je chci sama dál absolvovat. Že mají obrovskou moc a sílu pomáhat lidem.

Naučila jsem se to, co zní v české realitě jako jeden velký výsměch. A to je, že vy všichni jste moji potenciální klienti a musím si vás hýčkat jako svou vlastní rodinu. A ta péče vypadá přesně takhle: musím vám sloužit, sloužit, sloužit, ještě víc sloužit a pak teprve něco prodávat. A pak zase sloužit, sloužit… Dokonce nás na kurzu učili poměr toho, co pro vás musíme vyrábět a dávat vám zadarmo a co nabízet jako placenou službu. Kdyby vás to zajímalo, je to 80 ku 20 ve prospěch věcí, které jsou pro vás dostupné zdarma. V Čechách něco naprosto nevídaného, že?

A protože mám v sobě pořád zbytky sarkastické pesimistické Češky, nejdřív jsem se tomu celému systému vysmála. U nás se přece stále nejvíc drží princip “vymyslet volovinu, udělat kolem ní humbuk, prodat jí tak, že vlastně nic nepředáváte, žádnou hodnotu pro lidi to nemá, jen je oškubete a zmizíte s pracham”. Naštěstí do nás všechny ty správné principy a postupy hustili 3 měsíce, takže jsem si to celé v hlavě stihla přenastavit a teď už mi to přijde úplně normální.

A JAK TO TEDA BUDE DÁL?

Tím, že Školu stylu předělávám na online byznys, už podcast beru stejně jako všechny ostatní firemní projekty. Se stejným dlouhodobým plánem, se stejnými strategickými kroky, které jsem potřeba udělat. Což vy nepoznáte, ale mě se taaaak ulevilo, to si neumíte představit 🙂

Cílem všech online marketérů (a blogerů a influencerů) je, získat vaši pozornost. Další jejich cíl musí být vaši pozornost si udržet. Jasně, můžu to zkoušet tím, že před váma budu špulit pusu a zadek, ale nějakým dlouhodobým výsledkem si teda nejsem zrovna jistá :-)) A když si chcete udržet něčí pozornost na dlouhou dobu, musíte pro něj produkovat věci kvalitně a pravidelně. Protože při získávání něčí pozornosti je klíčové, abyste viděli, co z toho plyne pro vás, co z toho máte, že někomu pozornost dáte. To není žádná sobeckost. Ale svět je zahlcený a online prostor je tak hlučný, že je úplně přirozené, že z vaší největší zbraně (vaší pozornosti) chcete pro sebe vytřískat co nejvíc.

Vlastně nevím, co je důležitější, jestli pravidelnost nebo kvalita. Kdybych vás pravidelně zásobovala kecama o úplném prdu, vím, že vás to dřív nebo později přestane bavit. Zrovna tak, když ze mě sice vypadne moudro, které je pro vás užitečné, ale netušíte, jestli vypadne letos v úterý nebo v dubnu příštího roku, taky vás pravděpodobně ztratím. Protože nemáte čas na to, číhat za rohem, abyste náhodou nepropásli tu chvíli, kdy teda konečně něco zveřejním.


Tím vším chci říct, že nás všechny čeká úžasný rok. Já jsem se naučila, jak vám být co nejvíc prospěšná a vy si to můžete jen v klidu užívat.


Těším se na vás za týden, na stejném místě, ve stejný čas.

Xo vaše

KOMENTÁŘE +

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

chci vědět, co mám dneska vědět ;-)

Tomu neuvěříte!

Nejsem žádná Jolanda, ale na každý den v měsíci pro vás mám jednu větu, která sedne jako p*** na hrnec. 

NEJLEPŠÍ SLEVOVÉ KÓDY

tohle nosím

TOHLE UŽÍVÁM

TÍMHLE FOTÍM

01

02

03

Co patří do základů šatníku, kde to přesně sehnat (a nepřijít při tom na buben).

*Ano, chci zůstat na mailing listu a mít všechno z první ruky.

Základy šatníku pro všechny boss babes

Artboard 3

TOHLE NUTNĚ POTŘEBUJU

na stránkách mé Školy stylu. Jsem Alenka Šafratová a jen s maturitou a nekonečnou energií jsem pracovala jako stylistka na volné noze, módní redaktorka v Ženě
a život a ředitelka módy v Elle. Teď, s dvacetiletou praxí, učím ženy, jak najít svůj styl v oblékání i v životě. 

O MNĚ

BLOG

PODCAST

KONTAKT

PRONÁJEM

ODEBÍRAT EMAILY

SPOLUPRÁCE

KURZY

jste tady správně!

MOJI MILÍ,

@skolastylu

ZÁKONNÁ UJEDNÁNÍ

|

práva vyhrazena

|

© škola stylu 2020