Přeju vám nádherný den, moji milí! Tak a máte mě tu zas. 5 dní za sebou, v jednom kabátě (nebojte, já ho peru normálně v pračce), 5 různých stylingů na 5 různých příležitostí. ZOOTí výzva mi dává zabrat. Ne, že bych nevěděla, co na sebe. Ale fotit to a psát článek na každý den, to jsem si teda ale zas něco vymyslela.

Dneska vám chci dát tip na styling “NA PRVNÍ RANDE”. Nebo druhé, dvousté, jak kdo chce. Prostě trochu víc sexy styling, než byla včerejší konzervativní varianta “do práce”. A pro mě nikdy nebude nic víc sexy, než šaty a lodičky. Jenže s přibývajícími léty a rostoucí sebekontrolou (a dalšími pár tělesnými části, které také rostou 🙂 ), musím brát obzvlášť v úvahu střih a materiál. A tyhle se mi vážně povedly na první dobrou:
Mají výstřih do “v”, to mi na rande vždycky pomůže, protože můžu v podstatě plácat cokoli a je to úplně jedno :-D.
Mají délku na kolena (respektive pod kolena, jenže jsem se při focení tak nakrucovala, že se mi krapítek vyhrnuly), takže ukážou tak akorát ...

Prožít zimu bez kožichu je stejné, jako léto bez plavek. Jde to, ale blbě. Ovšem v porovnání počtu mých plavek vs. počet mých kožichů vyhrávají chlupatiny na celé čáře. Mluvím samozřejmě o umělých. Z pravé kožešiny mám doma dva – jeden po babičce a jeden ze sekáče a už z nostalgie je prostě nevyhodím. Každý nový přírůstek už je faux fur. Takže kdybych vám měla poradit koupit si na zimu jen jeden kabát, byl by to kožich. I přesto, že jsou teď trendy “tedy bear coats” nebo oversized baloňáky, stejně bych vám doporučila kožich. Ze dvou důvodů:
Nikdy nevyjde z módy.
Vždycky povýší každý outfit o jeden stupínek víc k ženskosti. I když k němu budete mít roztrhané boyfriend džíny a tenisky. Pořád budete víc za holčičku, než v “planďáku” 🙂

A když jsem ke kožíšku narazila ještě klobouk ve stejném odstínu, nemohla jsem se divit, že můj kamarád Honzík, kterého jsem náhodou ten den potkala, prohlásil: “Joan Collinsová znovu mezi námi” :-D. Asi jsem si přece jen měla koupit ten hnědý z háemka. Ale c...

Tohle focení mělo dobré skóre: Nádherná procházka po Karlíně (povedlo se), bad hair day maskovaný šátkem ála uklízecí četa při nástupu (povedlo se napůl), nádherné počasí, takže si všichni užívali sluníčko, jen my čekali na mrak, abych na fotkách neměla pod nosem kníra (nepovedlo se). Ale to nejdůležitější je, že jsem vám chtěla říct, že tahle sukně byl vážně kauf. Která z vás, mých drahých čtenářek, také nemá zrovna modelkovské míry, tak víte, jak těžké je najít sukni, která by seděla a neudělala z vás chodící almaru. Mám pro vás tipy, na které si při nákupu sukně vzpomeňte:
Musí být ze splývavého materiálu! Nic “trčacího”, nic tvrdého (džínovina atd). Když jdete, měla by vám látka jemně povlávat kolem kolenou.

Měla by být něčím zajímavá! Teď mám na mysli střih. Když zvolíte úplně jednoduchou, hodně často je to taková “placka”, která vás rozšiřuje. Takže jakákoli asymetrie v délce odpoutá pozornost od bočních/zadních partií.

Měla by být do “áčka”. Udělá vám mnohem větší službu, než e...

Ano, uznávám, tohle nebyl zrovna outfit do hor. Ale taky to nebyl plánovaný horolezecký víkend. I tak jsem se v hotelu Miura dost vyjímala (ano, netušila jsem, že i do tak luxusního hotelu se chodí na večeři v džínových kapsáčích, sandálech a obligátních bílých ponožkách!).

Abych to vysvětlila – značka Lexus měla pocit, že by bylo fajn, mi půjčit na prodloužený víkend to nejluxusnější auto, které mají a poslat mě do Beskyd na výlet. A mě ten nápad přišel taky celkem fajn 🙂 . Popravdě, nejvíc nadšený z toho byl Kevin. Když mě při cestě zpátky na posledních 100 kilometrů konečně pustil k volantu, udělal to s největším sebezapřením.

Bydleli jsme v hotelu Miura, který byl tak designový (a tak betonový), že jsme se ráno při prvním pohledu na betonový strop cítili, jakobychom se vzbudili na D1. Ale zase ve kterém hotelu bydlíte vedle uměleckých děl od Damiena Hirsta, Basquiata nebo Andyho Warhola! A strašně dobře tam vaří, to se jim zas musí nechat. Ale ruku na srdce, nebudu vám lhát, drah...

Tak dnes zvesela a z větrna. Když jsme s Aničkou dělaly tyhle fotky, tak bylo zaprvé mínus 10 (aspoň jsem se tak cítila) a za druhé vítr o síle orkánu (můj klobouk to takhle cítil). Proto udržet klobouk, vlasy a dekórum bylo téměř nemožné. Co bylo ovšem nejzábavnější, byly moje klapající podpatky v letištní hale. Přísahám, že na ty vyjevené pohledy spolucestujících v životě nezapomenu. Jenže jak jim všem mám vysvětlit, že tohle jsou moje nejoblíbenější “chodicí” lodičky baťovky a že v nich můžu klidně běžet maratón a všechno bude v cajku? Příště si to dám dvojjazyčně vytisknout na tričko místo toho mickey mouse a bude to.

A jak Alex předpověděla, respektive tak trochu rovnou nařídila, tenhle týden bude všechno jinak a zalité sluncem. Samozřejmě, že jsem včera zmokla, ale kdo by se tímhle nechal rozházet. Takže nás tenhle čeká jedno krásné focení, při kterém budu názorně předvádět, jak balím kufr na cestu (a bude to cesta do tepla, takže kufr bude přibližně 3x větší, než je ten na fotk...

Za 3 dny mi bude 43 let. A myslíte si, že jsem zmoudřela a konečně se začala oblékat úměrně svému věku (potažmo postavě)?! Ani náhodou! Ale já vím, čím to je. Kdybych totiž pracovala třeba na úřadě, v kolektivu žen, které jsou starší nebo aspoň stejně staré jako já, tak bych takhle na ulici nikdy nevyšla. Jenže když máte kolem sebe samé dvacítky, pracujete v módě a ke všemu děláte módní blog, tak svým stylem občas vyděsím i své rodiče. A věřte mi, že ti jsou za celý můj život zvyklí na ledacos.

Ne nadarmo se říká, že oblečení je jen odrazem vaší osobnosti….

Naštěstí mám vedle sebe chlapa, který zbožňuje cokoli, co vybočuje z průměru. Říká tomu “Alenčiny dramatické outfity”. Což je v podstatě 90% mého šatníku. A když mě vidí v šatech a podpatcích, je na vrcholu blaha a nejpyšnější chlap na světě. Což mi připomíná jeden komentář od naší drahé čtenářky, která psala, že její muž ocení jen když je oblečená v lyžařském nebo cyklistickém outfitu. Když jsem si to představila, vím jistě, že k...

GREEN KIMONO/OMAN

Sice to vypadá, že se chystám do sprchy, ale ve skutečnosti jsem si takhle vykračovala po emirátsko-ománských hranicích a všechny turbany (ne ty ze sprchy) se za mnou otáčely. Když já to kimono v té Zaře prostě nemohla nechat! Jo, to mě napadlo, než na to zapomenu – když jsme u těch nákupů v Dubaji, tak vážně nevím, koho to napadlo, že je to tady levnější, než v Čechách. Možná asi před lety, ale teď?! Jen pro představu, tahle zelená saténová sranda tu vyšla o 800 korun dráž, než v Praze. A to že v Praze máme tu Zaru už tak dost předraženou oproti jiným zemím Evropy.

Budu tady ještě do neděle, ale tentokrát se mi odsud moc nechce. Ty holé nohy a absence svetrů a šál mi budou hodně chybět. Hodně z vás mi psalo, že se sem chystají příští týden a jak se těší na koupání. Tak vás bohužel v tomhle musím zklamat. Na koupání a vyvalování u vody to tady ještě vážně není. Teda, jestli nejste členy spolku pražských otužilců. Já ne, takže jsem na pláži byla všehovšudy dvakrát a ...

V době, kdy budete číst tenhle článek, já budu:

- o rok starší
- o spoustu zkušeností moudřejší
- sedět ve vlaku (ne v kočáru) do Vídně 🙂

Když se dívám na tyhle fotky, chce se mi s úsměvem říct – no jo, to sis ještě mohla dovolit, to ti bylo teprve 42. Přesně, jako když jeden 90 letý lauerát Nobelovy ceny prohlásil, že jediné, čeho v životě lituje, že si v 80. neuvědomil, jak mladý je.

A tenhle rok mi dal vážně zabrat. Přišla jsem o milovanou Růženku i o nejlepšího kamaráda, kterému se málem podařilo zničit mě i mou firmu. Po pěti letech (nebo tak nějak) už nejsem single. Dohnaly mě všechny hříchy mládí. A protože už jsem oficiálně stará, tak můžu udělovat rady, aby vás nemělo co dohánět:

1. plaťte daně včas
2. každý večer si odličte obličej

I když to zní takhle spojené dost divně, tak tohle jsou 2 věci, které bych velmi úderně vysvětlila dvacetileté Alence. Protože to pak stojí spoustu energie, síly a peněz dát to zpátky do pořádku. Oboje!

A ještě zbývá dovysvětlit poslední bod – t...