Krásný den, moji milí! Doufám, že jste se těch pár dnů, co jsme se neviděli, měli krásně a že vám ještě nehráblo z té dlouhé zimy (mě už skoro jo). Ačkoli už zažívám zimní období přes 4 dekády, každý rok mě zas a znovu překvapí, jaká je kosa a jak moc je to dlouhé :-). Můj původní plán byl, že budu v lednu hodně pracovat a v únoru se pojedu někam ohřát. Ale víte, co se říká? Že pán Bůh dostává záchvaty hysterického smíchu, když slyší naše plány. Teď jsem kývla na tolik projektů, že než budu mít čas odjet do tepla, bude v Praze už 30 nad nulou. Jenže já musela, protože složenky (krávy zelený) se neptaj’.

To je vlastně, co mi nejvíc vadí na tom, být single. Že jste na všechny věci úplně sama. Na placení nájmu v kanclu i doma, na splácení půjček i dluhů, na placení večeří i výletů. Nejde ani tak o finanční výpomoc jako takovou, ale spíš o možnost s někým se o ten tlak podělit, popovídat si, poradit se, získat jiný náhled na věc… Jenže jsem si to zavinila sama. Musíte být zkrátka velmi op...

Krásný den, moji drazí! Na všech ostatních blozích se už týden můžete probírat rekapitulacemi celého letošního roku a já bych vám to moc ráda napsala taky. Jenže já si nepamatuju ani to, co bylo minulý týden, natož co bylo v lednu :-). Takže můj seznam “ohlédnutí” je krátký a stručný: Stalo se toho hodně, moc si toho nepamatuju (asi to nebylo zapamatováníhodné) a strašně se těším na to, co se stane dál.

V čem byl ale tenhle rok zcela výjimečný bylo “prozření”. Došla mi taková spousta věcí! Třeba to, že než někoho skutečně poznáte (rozuměj prokouknete), chvíli to trvá. A teď nemluvím jen o partnerském prozření, ale i tom přátelském. Že nemá cenu trvat na partnerství/přátelství, když vám nepřináší nic dobrého. Že je potřeba se zbavit všech toxických lidí kolem sebe i za cenu, že to bude chvíli bolet. Protože z dlouhodobějšího hlediska je to pro vás ozdravný proces, který z vás učiní šťastného člověka.

Pochopila jsem, jak důležité je vážit si sama sebe. A teď nemluvím o namyšlenosti, al...

Prožít zimu bez kožichu je stejné, jako léto bez plavek. Jde to, ale blbě. Ovšem v porovnání počtu mých plavek vs. počet mých kožichů vyhrávají chlupatiny na celé čáře. Mluvím samozřejmě o umělých. Z pravé kožešiny mám doma dva – jeden po babičce a jeden ze sekáče a už z nostalgie je prostě nevyhodím. Každý nový přírůstek už je faux fur. Takže kdybych vám měla poradit koupit si na zimu jen jeden kabát, byl by to kožich. I přesto, že jsou teď trendy “tedy bear coats” nebo oversized baloňáky, stejně bych vám doporučila kožich. Ze dvou důvodů:
Nikdy nevyjde z módy.
Vždycky povýší každý outfit o jeden stupínek víc k ženskosti. I když k němu budete mít roztrhané boyfriend džíny a tenisky. Pořád budete víc za holčičku, než v “planďáku” 🙂

A když jsem ke kožíšku narazila ještě klobouk ve stejném odstínu, nemohla jsem se divit, že můj kamarád Honzík, kterého jsem náhodou ten den potkala, prohlásil: “Joan Collinsová znovu mezi námi” :-D. Asi jsem si přece jen měla koupit ten hnědý z háemka. Ale c...

Krásný den, moji drazí! Od posledního článku uběhlo pět dní, ale já mám pocit, že to bylo pět let. A jako jediné vysvětlení vidím v tom, že se pro mě blogování a komunikace s vámi stala pomalu ale jistě závislostí. Moji rodiče už si zvykli, tatínek pravidelně dojíždí fotit outfity a dokonce ze 100 fotek už zvládá zaostřit skoro polovinu :-D. Maminka mě pravidelně telefonicky informuje o slevách v Jysku a dalších designových obchodech, protože objevila něco “co bylo bílý a určitě by to vypadalo dobře na fotce”. A zatím se neobjevil žádný nový Kevin, před kterým bych se musela potají plížit na záchod, abych mohla v klidu postnout fotku na instagram.

Navíc jsem objevila pár úžasných žen a dívek z blogerského světa, se kterými už se v restauraci ani neomlouváme, že před konzumací všechny nejdřív vytasíme telefony a foťáky. Teď už jen doufám, že tenhle můj nově objevený koníček baví i vás. Protože slovy klasika, kdyby to nebylo pro vás, tak si můžu vyprávět fóry doma do zdi a čekat, až se ...

Tak jsem se těšila, až vám nafotím první outfit s novýma vlasama, až jsme se k němu dostali až v neděli a to už nešlo jinak, než v culíku. Ale slibuju, že už brzo. Aspoň na insta jste už výsledek mohli vidět. Teda ne, že by bylo o co stát 🙂 Vypadám trochu jako po napadení smečkou vlků, kteří urvali, co mohli. Ale však ono to doroste. Čímž jsem chtěla říct, že jestli máte některá z vás nastavené vlasy, tak je dolů dejte jen v nejnutnějším případě. Protože s těma krátkýma je taková práce! Ale naštěstí se nade mnou slitovali v salonu Fellini a protože jsou to specialisti na produkty Oribe, tak mě prý naučí, jak s tím mým chmířím pracovat. Netušíte, jak se na to těším!!!

Jak už jsem říkala, tenhle outfit byl nedělní = vycházkový. Ale nosím ho pořád do omrzení i přes týden, jen “tepláky” vyměním za kožené kalhoty. Tenhle kašmírovo-hedvábný šátek od LV je jediná “pologovaná” věc (kromě jejich diářů, ty jsou taky super), kterou jsem ochotná nosit. A jestli vám můžu poradit, až budete sestavo...

Přeju vám nádherný den, moji milí! Jak jste si asi všimli, stihla jsem za minulý týden několikrát oslavit 44. narozeniny (počtem oslav už je mi drahně přes padesát 🙂 ) a byl to takový fofr, že jsem jen tak tak stíhala natáčet instastories. Ale tenhle týden vás na blogu čeká nejen outfit, ale i kosmetický článek…. a příprava na soutěž. Musím se vám něčím revanšovat, když už jsem od vás dostala tolik nádherných přání. A od některých z vás dokonce květiny a DÁRKY! To mi teda vyrazilo dech a ještě teď vám musím úplně pateticky dojatě poděkovat. Tak krásný narozeninový týden jsem neměla za celých svých dlouhých čtyřiačtyřicet let.

Narozeninový týden kromě přijímání blahopřejných telegramů z celého světa (haha) byl ve znamení pravidelné údržby. A moje drahé holčičky kadeřnice ze Salonu COOL se rozhodly, že je na čase nahodit opět háro. Koupila jsem si teda fungl nové vlasy a poseděla si u nich skoro 5 hodin (to víte, nandavat prodloužené vlasy je fakt piplačka a opravdu to tam nejde naházet...

Krásný den, moji milí! Řeknu vám, že když občas vytáhnu zadek z kanclu, mám pak tolik fotek, že je mi úplně líto vám je neukázat. A protože vím, že spousta z vás se s Instagramem nekamarádí, takže nemáte šanci je vidět, budu vám je střádat a pak vám sem na blog napíšu, jaký jsem měla uplynulý týden.

Je v tom jen jeden háček, v pátek už si nepamatuju, co se dělo v úterý, takže spoléhám na svůj on-line kalendář, psaný deníček (vděčnosti, o tom už jsem vám říkala) a vzpomínky mých ne/blogerských kamarádek, jimž ještě slouží paměť (narozdíl ode mě).

V pondělí jsme poslali do tisku letní vydání časopisu pro našeho klienta a byl to takový zápřah, že se mi z toho klepaly nohy. Nevím, jestli z vás někdo už pracovat na nějakém časopisu, ale celé to vymyslet, zprodukovat, nastylovat, nafotit a napsat vážně není úplně easy. Proto jsem si na zbytek týdne naplánovala už jen samé krásné věci:

Jako třeba úterní snídani se svou dlouholetou kamarádkou Míšou, se kterou jsme nejdřív studovaly, pak se ...

Krásný den, moji milí. Ačkoli tento článek by měl opět začínat spíš “moje milé”. O tomhle tématu už jsem chtěla psát dávno. Respektive, VY jste chtěli, abych o tom napsala. A vzhledem k baby pink barvě outfitu a cukrové vatě mi to přišlo jako dostatečně bizarní spojení pro článek o tom, proč jsem DB = dobrovolně bezdětná (ano, tohle je prý oficiální sociologický termín 🙂 ).

Nebudu vám tady vysvětlovat každý jednotlivý důvod (je jich moc), ani ze sebe dělat hrdinku/popřípadě chudinku. Tenhle článek píšu proto, že tlak okolního světa je tak obrovský, že některým z vás by mohl ukázat cestu, otevřít oči nebo je utvrdit v tom, že vaše vnitřní pocity nejsou nic zvrhlého. A taky proto, že jsem od vás už dostala tolik vzkazů plných nejistoty a otázek, že jsem přesvědčená, že mluvit o takových věcech nahlas je jen dobře!

1. VÁŠ ŽIVOT JE JEN VÁŠ
Jak jsem už řekla, tlak okolního světa je v poslední době enormní. Kolikrát už jste slyšely otázky typu: “Kdy se budete brát?”, “Kdy založíte rodinu?”,...

Krásné ráno, moji milí! Když jsem od vás včera chtěla rady, co za článek pro vás mám připravit, tak jsem přišla na jednu zásadní věc o blogování. Že to, o čem psát chci, by vás asi nezajímalo a to, co byste číst chtěli, tak já učím na kurzech a školeních od ledna do prosince skoro nonstop, takže se mi o tom už nechce mluvit, natož psát. Já vám teda vůbec nevím, jak z tohohle vybruslíme se ctí 🙂 .

Tak aspoň v rychlosti zodpovím otázky, které jste mi včera psali (spíš psaly) na instagramu:
1. MUSÍ BÝT V OUFITU TMAVÝ SPODEK A SVĚTLÝ VRŠEK?
Ano, pro postavy, které mají “těžší” spodek, je to ideální varianta. Já tohle pravidlo dodržuju téměř pokaždé, ale někdy je fajn se na všechna pravidla vykašlat a užít si trochu revolty. A přesně z takového nenadálého popudu jsem si pořídila tyhle gatě.

2. JAKÁ DÉLKA JE VHODNÁ PRO JAKÉ TYPY POSTAV?
Vidíte a to je přesně ono. Já tak nerada generalizuju, protože to prostě záleží “kus od kusu”. Nejde jen o to, jestli jste malé nebo vysoké, s křivkami nebo b...

Krásné ráno, drazí moji! Tenhle outfit bych s klidným svědomím mohla pojmenovat “Potkali se u Kolína” (doufám, že je tady někdo, kdo si ještě pamatuje tenhle večerníček = pochopí můj vtípek). Ale protože jste na módním blogu, nazvu ho profesionálně – winter white. To je označení pro celobílé outfity, které se nosí v zimě, ačkoli ještě nedávno to bylo vlastně módní faux pas. S touhle “bílou” restrikcí přišli Amíci a ještě tak před 10 lety se směla nosila jen od 28. května (Memorial Day) do prvního pondělí v září (Labor Day).

A pak, před 6 lety, přišla Rachel Zoe coby návrhářka se svou první zimní kolekcí, která byla celá bílá a bylo vymalováno (na bílo). Od té doby Amíci přestali prudit a bílou můžete nosit, jak je vám libo. Samozřejmě, v LA se to bílá v zimě nosí, když tam mají největší mrazy 25 °C nad nulou 😀 . Ale ať si to někdo zkusí obléknout tady, když z nebe padají trakaře a v MHD je bordel jak v tanku! Takže já tomu neříkám winter white, ale brave white (ve volném překladu: bíl...